Menší vesnice, ve které žije asi 400 obyvatel. Většinu obyvatel tvoří místní usedlíci se svými rodinami. Často zde žili již jejich předkové. Mnoho místních lidí vlastní pole nebo louky, na kterých pracuje celá rodina. Při sklizni nebo nahánění dobytka si navzájem pomáhají a pokud jedou pracovat do lesa, většina lidí přidá pomocnou ruku. Jedinou výjimkou je lov, který zde není nikterak organizovaný. Najdete zde šikovné řemeslníky, ale dnes je vesnice nejvíc známá pro tkalcovství a koželužství. Obyvatelé po dlouhá léta žili v poklidu. Vše změnil požár před třemi lety, při kterém uhořel stařešina obce Erik. To přineslo následně mnoho sporů, které trvají doteď. Od té doby opakovaně dochází ke sporům mezi lidmi a došlo dokonce k rozdělení vesnice na dvě části. Obydlím nahoře na kopci se říká Horní Gatě a v nižší oblasti leží část Dolní Gatě. Zatím se nepodařilo spory mezi nimi vyřešit a vlastně si na to všichni zvykli.

Současnost

Obec Gatě je rozdělena na dvě části – Horní a Dolní Gatě, které mezi sebou vedou spory. Handrkují se o to, kdo je důležitější, kdo má větší nárok na zásluhy. Vyčítají si bohaté žně nebo příliš vysokou cenu kůže. Vadí jim také, když krávy utečou do polí a zničí úrodu. Několikrát byly uskutečněny cenově neférové obchody s obchodníky z jiných krajů. Tyto nekalé kšefty sice vznikají v obou obcích, přesto to vyvolává vzájemné souboje a bitky. Od té doby zde platí některé dohody, které nesmí být porušeny.

Horní Gatě

zaměřují se na dobytek a řemesla. Považují se za „lepší“, protože mají „živý majetek“. Říkají „“My máme, maso pro vás!“ (vlna, kůže, sýry, maso)

Dolní Gatě

říkávají „máme chléb pro všechny“ – obilí, len, zeleninu, bylinky. Cítí, že jsou podceňovaní, i když bez nich by se vesnice neuživila.

Dohoda v obci

Jedna dohoda se týká těžebních lokalit a zní takto:

„Ti z vybraných bojovníků, kteří vyhrají souboj, získají kamenný lom nebo těžební lokaci dřeva na jeden den.“ Obě části obce však potřebují pravidelný přísun surovin, a proto se v minulosti objevily pokusy o porušení této dohody.

Další dohody a zákony najdete ve Velká dohoda obyvatel Gatí.

Neutrální část

• Hostinec Žabí oko – jako obchodní uzel – je na neutrálním místě, funguje i jako malý trh, kde se horní a dolní část „nutně potkává“. Jezdí sem také obchodníci a probíhají zde obchody. Spory o tom, že někdo vyjednává obchody někde jinde, donutily ty, co sem jezdí obchodovat s lidmi z Gatí, setkávat se na neutrální půdě. Jinak jsou z toho vždy problémy.
• Kovárna (Oprava zbraní, kovových zbrojí a štítů)
• Koželuzníctví (kůže, maso a oprava kožených zbrojí)
• Tkalcovna (látky a oprava látkových zbrojí)
• Tržiště – kam občas také dojíždí Varen z Málie s pomocníky nebo obchodníci z Selehosu.
• Laboratoř/dílna – zde se vyrábí lektvary, svitky vedou Runové pláště.

Obchod v obci

V obci se lidé zabývají pěstování obilí, zeleniny, chovem krav, koní, prasat a ovcí. Tím, jak se rozdělili, Horní Gatě mají na starosti krávy, koně, prasata a ovce. Dolní Gatě se věnují pěstování plodin jako obilí, luštěniny a zelenina atd. To však nutně vytváří třenice o prodejní ceně. Navzájem se potřebují, a tak spolu musí i přes neshody obchodovat. Nikdo nezajde do krajnosti, neboť si uvědomuje, že by to mohlo přinést zkázu i jemu.

Vyváží se odsud do Selehosu a okolních království zelenina a ovoce, kůže, obilí, obyčejné a vzácné látky. Kůže a látky jsou specialitou obce. Obchod však v poslední době značně pokulhává.

Historie 

Před dávnými časy se zde těžilo železo a krystaly. Tehdy zde žili i trpaslíci, kteří se o důl starali. Pak ale zničeho nic odešli a důl zůstal opuštěný. Nikdo neví, proč ani kam odešli. Říká se, že našli něco v hoře a dostali strach, a tak důl zapečetili. Někteří místní se pokoušeli těžbu obnovit, ale nejsou to horníci a po velkém závalu už to všichni vzdali.

Před asi rokem, v době, kdy se na severu objevila temnota, zde král začal budovat malou osádku královské jednotky. Záhy však, vojáci z ničeho nic odešlí pryč. Říká se, že se museli přesunout více na sever, ale někteří říkají, že je někdo přesvědčil že tu nejsou potřeba. Tak či tak, už se sem nevrátili a ochrana zůstává na místních obyvatelích.Mapa